V posledních letech ve světových městských centrech stále více přijímají videovizní systémy poháněné umělou inteligencí (AI), které mají zvýšit veřejnou bezpečnost. Tyto pokročilé technologie jsou nasazovány na veřejných prostranstvích, aby monitorovaly aktivity v reálném čase a měly za cíl identifikovat potenciální hrozby dříve, než dojde ke škodlivým incidentům. AI-řízené sledování představuje významný pokrok oproti tradičním metodám tím, že umožňuje například detekci neobvyklého chování, rozpoznávání obličejů a předpovědní analýzu trestné činnosti. Hlavní výhodou těchto systémů je jejich schopnost rychle a efektivně analyzovat velké množství záznamů. Na rozdíl od lidských operátorů, kteří mohou být unavení a mají omezenou kapacitu pro zpracování více video streamů najednou, algoritmy AI neustále prohledávají a hodnotí obsah bez přerušení. Pomocí sofistikovaného rozpoznávání vzorů detekují chování, které může naznačovat trestnou činnost – například potulování se v zakázaných zónách, náhlé shromáždění skupin nebo jednání, která jsou v dané lokalitě neobvyklá. Časná identifikace umožňuje zákonodárcům rychle reagovat, což může pomoci předejít trestným činům nebo jejich eskalaci. Rozpoznávání obličejů je dalším důležitým prvkem mnoha AI systémů sledování. Tato technologie porovnává obličeje pořízené kamerou s databázemi známých zločinců či osob s jistým zájmem, což usnadňuje rychlejší identifikaci a zadržení. V některých městech integrace s databázemi policie zrychluje vydávání upozornění a rychlou nasazení personnel, čímž se výrazně zvyšuje efektivita policejních zásahů v oblastech, které tuto technologii používají. Prediktivní analytika dále rozšiřuje možnosti sledování pomocí AI tím, že analyzuje historická data a trendy chování k předvídání potenciální trestné činnosti. Orgány tak mohou strategicky rozdělovat zdroje na místa nebo do období s nejvyšším rizikem, přičemž adoptují proaktivní přístup zaměřený na snížení kriminality a zvýšení bezpečnosti komunity prostřednictvím prevence, nikoli reakce. Navzdory těmto výhodám však rozšířené používání AI poháněného sledování vyvolalo debatu ohledně soukromí a občanských svobod.

Kritikové varují, že všudypřítomný dohled narušuje právo jednotlivců na soukromí na veřejných místech a zvyšuje obavy z vládního zásahu, zneužívání dat a ztráty anonymity. Zejména technologie rozpoznávání obličejů ukázala předpojatost – často nesprávně identifikuje osoby barevného pleti nebo zranitelné skupiny, což může vést k falešným poplachům, nesprávnému podezření či zadržení a tím oslabit důvěru veřejnosti. Uchování a správa dat představují další výzvy; je klíčové chránit citlivé informace před neoprávněným přístupem či úniky. Zajištění souladnosti sledování s právními a lidskými standardy je nezbytné pro nalezení rovnováhy mezi zvýšenou bezpečností a ochranou individuálních svobod. V reakci na to některá města zahájila veřejné konzultace a zapojení expertů k tvorbě regulačních rámců pro používání AI ve veřejné bezpečnosti. Taková opatření zahrnují omezení sledování na místa s vysokým rizikem, zavádění přísných limitů na uchovávání dat a zřízení nezávislých dozorčích orgánů k monitorování dodržování pravidel a řešení stížností. Důležitá je i transparentnost ohledně schopností a omezení technologie, což pomáhá budovat důvěru veřejnosti. Na závěr, videovizní sledování poháněné umělou inteligencí nabízí revoluční nástroje pro městskou bezpečnost, umožňující dosud nepředstavitelné sledování v reálném čase a prevenci trestné činnosti. I když přináší významné zlepšení efektivity zákonodárných a bezpečnostních složek a posiluje veřejnou bezpečnost, vzbuzuje i složité etické a právní otázky. Vyvážené řešení závisí na nepřetržitém dialogu mezi politiky, policií, technologickými poskytovateli, občanskou společností a veřejností. Promyšlená regulace a dohled jsou nezbytné, aby bylo možné využívat výhod AI sledování bez ohrožení základních práv a svobod.