Umělé mytí (AI washing) je zavádějící marketingová strategie, která si získává pozornost, jelikož umělá inteligence (AI) se stále více prosazuje v různých odvětvích. Tato praxe spočívá v přehánění nebo zkreslování role AI v jejich produktech či službách, často v tvrzení, že došlo k integraci AI tam, kde ta prakticky není nebo je velmi omezená. Zároveň mohou firmy označovat své nabídky jako „poháněné AI“ nebo naznačovat významnou účast AI, přestože se skutečná AI aplikace využívá minimálně. Termín „AI washing“ byl poprvé definován v roce 2019 Institutelem AI Now, organizací zaměřující se na sociální dopady AI. Od té doby se tento jev stal předmětem obav mezi technologickými odborníky, spotřebiteli, regulátory i osvětovými skupinami. AI washing se projevuje různými způsoby: firmy mohou tvrdit, že jejich vývoj je poháněn AI, ač nemají skutečné důkazy, například označují jednoduché automatizační nástroje jako „poháněné AI“, i když se ve skutečnosti spoléhají na základní algoritmy místo pokročilého strojového učení či neuronových sítí. Marketing navíc často používá buzzwordy jako „chytré“, „inteligentní“ nebo „poháněné AI“ k naznačení pokročilých technologií, což může klamat zainteresované strany a vést je k nadhodnocování schopností produktu. Důsledky AI washingu jsou významné. Především trpí transparentnost – přehnaná tvrzení podkopávají schopnost spotřebitelů dělat informovaná rozhodnutí a zakrývají skutečnou povahu produktů. Investoři a partneři mohou být rovněž uvedeni v omyl zkreslenými tvrzeními. Dále pak vznikají otázky týkající se souladu s regulacemi; AI produkty čelí specifickým kontrolám v souvislosti s ochranou soukromí, bezpečností a etikou.

Nesprávné označování produktu jako AI poháněného může způsobit, že se produkt vyhne nezbytnému dohledu nebo mylně naznačuje shodu s AI standardy. Naopak, skutečné AI produkty mohou být nedůvěřivě zpochybňovány kvůli odporu vůči AI washingu. Důvěra spotřebitelů v AI může být narušena, když přehnané sliby vedou ke zklamání a vyvolávají skepsi vůči AI technologiím obecně. Tato nedůvěra může zabránit přijetí oprávněných inovací a poškodit reputaci celého odvětví. Řešení AI washingu vyžaduje spolupráci více zainteresovaných stran. Firmy by měly přistupovat k marketingu eticky a pravdivě odrážet své technologie. Regulátoři a průmyslové organizace potřebují jasná kritéria definující autentické využívání AI a požadavky na zveřejňování informací. Vzdělávání spotřebitelů o přirozenosti a reálných schopnostech AI posiluje jejich kritické posouzení tvrzení. Navíc mají média a kontrolní orgány klíčovou roli při odhalování klamavých praktik. Shrnuto, i když AI přináší důležité pokroky v různých oborech, rostoucí trend AI washingu představuje vážné výzvy. Zajištění transparentnosti, shody s regulacemi a důvěry spotřebitelů je zásadní pro udržitelný rozvoj AI. K tomu je zapotřebí spolupráce všech zúčastněných stran, aby bylo možné bojovat proti klamavému marketingu a umožnit důvěryhodnou a etickou integraci AI technologií do běžných produktů a služeb.