V říjnu 2025, během rozsáhlých protestů No Kings, které odporovaly politikám a krokům druhé Trumpovy administrativy, vypukl kontroverzní incident, který vyvolal intenzivní veřejnou diskusi a mediální pozornost. Prezident Donald Trump zveřejnil na své sociální síti Truth Social video vytvořené umělou inteligencí, které se rychle stalo hlavním tématem diskuzí v politických i společenských kruzích. Video zobrazovalo výrazný a provokativní obraz Trumpa: na hlavě měl korunu symbolizující monarchickou moc, zatímco řídil stíhací letoun označený jako "King Trump". Letadlo letělo nad městskou oblastí a nad davem protestujících. Video mělo kontroverzní zvrat, když ukazovalo kapalinu podobnou výkalům, která byla shozena z letadla na shromáždění pod ním. Mezi cíli byla i liberální influencerka Harry Sisson, který byl na scéně jasně rozpoznatelný. K dramatickému a rebelskému tónu přispěl soundtrack, kterým byla ikonická píseň "Danger Zone" od Kenny Loggins, známá svým spojováním s vysoce energickými, adrenalinovými situacemi. Kombinace živých obrazů a energické hudby dala videu senzaci a provokativní charakter, který rychle přilákal veřejnou i mediální pozornost. Reakce však byla převážně negativní.

Mnozí považovali video za nevhodné, neprofesionální a hluboce urážlivé, zvláště v kontextu napjaté společenské a politické situace a probíhajících protestů. Významným kritikem byl například předseda menšinové frakce ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries, který video veřejně odsoudil. Popsal obsah jako nevhodný pro současného prezidenta a vyjádřil obavy o dopad na národní diskurz a důstojnost úřadu prezidenta. Kenny Loggins, jehož píseň byla použita bez svolení, také vyjádřil rozhořčení a zklamání nad neoprávněným použitím své hudby v takto politicky citlivém a kontroverzním prostředí. Jeho reakce podtrhla širší otázky týkající se práv duševního vlastnictví a etických důsledků recyklace uměleckých děl v politickém obsahu bez souhlasu. Naopak, předseda Sněmovny Mike Johnson obhajoval Trumpovy kroky a video označil za satiru nebo politický vtip, jehož cílem je poukázat na "point" a nikoliv urazit nebo vyprovokovat. Zdůraznil důležitost interpretace videa v rámci politického vyjádření a roli satiry v demokratickém debatě. Tento incident poukázal na stále složitější a spornější průnik technologií, politiky a médií v současné americké společnosti. Použití umělé inteligence k tvorbě politicky nabitých obsahů vzbudilo důležité otázky ohledně odpovědnosti veřejných osobností a možných důsledků využívání nově vznikajících digitálních technologií k formování veřejného mínění a politických diskuzí. Jak diskuse pokračuje, video zůstává silným příkladem výzev a příležitostí, které přinášejí nové mediální formy v politické komunikaci. Událost vyzývá k zamyšlení nad hranicemi politického vyjádření, vlivem sociálních médií a vývojem veřejného diskurzu v digitální éře.