Výkonný ředitel Epic Games Tim Sweeney vzbudil v herní komunitě i v celém průmyslu velkou debatu tím, že zveřejnil svůj názor na nutnost označování zapojení umělé inteligence (AI) na digitálních platformách s hrami. Jeho poslední poznámky zpochybňují rostoucí praxi explicitního označování her, které využívají AI technologie, a poukazují na složitost diskuse kolem transparentnosti, autorství a proměny role AI v vývoji her. V reakci na diskusi na sociálních sítích, která zdůrazňovala potřebu odstranit označení „Made with AI“ z nabídek her, Sweeney vyslovil souhlas. Tvrdil, že takové označení je relevantní pouze tehdy, pokud je třeba sdělit autorství nebo spravovat digitální práva. Sweeney také uvedl, že jak AI stále více proniká do samotného procesu tvorby her, není nutné na herní platformě uvádět speciální označení o použití AI, protože to může být zavádějící nebo odstrašující pro spotřebitele. Tento názor se liší od politiky jiných platforem—zejména Steamu—kde je obsah vytvořený AI jasně označen. Tato praxe byla kritizována například u hry ARC Raiders, která byla otevřeně označena za obsah generovaný AI, například dialogy. Tento štítek spustil debaty o autenticity, kvalitě a etických otázkách používání AI bez dostatečného uznání rolí lidských tvůrců. Sweeneyovy poznámky zdůrazňují širší probíhající diskusi v herním průmyslu ohledně přijímání AI technologií. Objevování AI nástrojů v kreativních odvětvích vyvolalo intenzivní debaty o vlastnictví, potenciální nahrazení lidské práce a proměnách tvůrčí autority. I když AI může zrychlit vývoj a odemknout inovativní možnosti, zároveň vyvolává otázky o originalitě, možném ztrátě pracovních míst u lidských vývojářů a spravedlivém přiznání tvůrčského přínosu. Názory na roli AI se v herní komunitě značně liší.

Některá studia tyto technologie aktivně využívají ke zvýšení produktivity a podpoře inovací v herním designu, používají AI pro generování obsahu, automatizované testování nebo tvorbu příběhů. Tito vývojáři často vidí AI jako rozšíření svého tvůrčího týmu, nikoli jako náhradu člověka. Naopak jiná studia záměrně vyhýbají AI technologiím, aby zachovala tradiční tvůrčí metody nebo jasné vlastnictví a integritu uměleckých děl. Tato opatrná stance odráží obavy z nadměrné závislosti na automatizaci a možného narušení lidské kreativity. V současnosti v odvětví chybí jednotná pozice ohledně regulace nebo zveřejňování zapojení AI při tvorbě her a prodeji. Bez standardizovaných pravidel se rozhodnutí o označování a transparentnosti často řídí individuální politikou firem nebo platforem, což vede k nesrovnalostem a někdy i ke zmatení spotřebitelů. Jelikož AI dále pokročí a bude se více integrovat do tvorby her, lze očekávat, že podobné diskuse, jaké podnítil Sweeney, se budou dále rozvíjet. Klíčovými výzvami pro všechny zúčastněné jsou stanovení etických norem, definice autorství a práv duševního vlastnictví u děl vytvořených s pomocí AI a nalezení rovnováhy mezi inovací a respektem k lidským tvůrcům. Shrnuto, Sweeneyův názor poukazuje na složité a mnohovrstevné otázky, které AI technologie přinášejí hernímu průmyslu. Otázkou je, zda je nutné označovat AI v nabídce her nebo nikoliv, a tím otevírá širší diskusi o tom, jak se odvětví přizpůsobí technologickým změnám, jak bude řešit etické dilema a jak bude komunikovat se hráči. Výsledek těchto debat ovlivní budoucnost vývoje her a způsob, jakým se AI začne začleňovat do tvůrčího procesu v nadcházejících letech.