**Souhrn a Přepis:** IBM byla významnou silou v výpočetní technice 20. století, známá svým přínosem k modernímu PC a vývojem prvního AI, Deep Blue, který porazil lidského šachového šampiona. Dnes však není obvykle spojována s inovacemi v oblasti AI, protože se primárně zaměřuje na obchodní klienty, nikoli na vytváření velkých modelů určených pro koncové uživatele, jako jsou projekty OpenAI nebo Googlu. Generální ředitel Arvind Krishna poukázal na tuto změnu během nedávného rozhovoru a poznamenal, že zatímco IBM skutečně vytváří AI modely, jsou menší a přizpůsobené konkrétním obchodním aplikacím, nikoli velkým projektům. Krishna vysvětlil, že rané projekty AI, jako Deep Blue a Watson, měly za cíl ukázat schopnosti technologie při řešení složitých výzev. Nicméně snaha IBM vyřešit ambicióznější problémy, jako je zdravotnictví, byla mylná kvůli nedostatku odbornosti v oboru.

Místo toho se IBM nyní soustředí na vývoj kompaktnějších a efektivnějších AI modelů, které vyžadují méně výpočetního výkonu a jsou tak levnější k nasazení. Při diskusi o ekonomickém dopadu AI Krishna tvrdil, že výhody nebudou výhradně ve prospěch firem, které vytvářejí masivní základní modely, ale také těch, které nasazují menší, účelově stavěné systémy. Přirovnal to k ranému internetu, kde mohly prosperovat jak velké, tak malé subjekty podle svých jedinečných potřeb. IBM také silně investovala do kvantového počítačství, vnímajíc ho jako inženýrskou výzvu s velkým potenciálem. Krishna věří, že významné pokroky v kvantových systémech, konkrétně v opravě chyb a koherenčních časech, by mohly nastat v příštím desetiletí, a tím by se IBM mohla dostat do dominantní pozice na tomto novém trhu. Krishna nakonec vidí kvantovou technologii jako doplňkovou k existujícím systémům, podobně jako chytré telefony nevyřadily notebooky. IBM má za cíl stát se klíčovým hráčem v využívání kvantového počítačství pro různé odvětví, čímž zajistí hodnotu pro své klienty a upevní svůj konkurenční náskok v budoucích technologiích.