Pákistán, který je zařazen mezi 10 nejlepších zemí pro remitence, zkoumá využití technologie blockchain ke zlepšení procesů mezinárodního převodu, podle Bilala bin Saqiba, hlavního poradce ministra financí a člena Pákistánské kryptorady (PCC). V hospodářském roce 2023-24 poslali pakistánští obyvatelé žijící v zahraničí přes 31 miliard dolarů prostřednictvím tradičních kanálů, které jsou často nákladné a neefektivní, s poplatky vyššími než 5%. Saqib informoval CoinDesk, že PCC zkoumá blockchainová řešení pro remitence za účelem snížení nákladů a zrychlení zpracování. Cíle rady zahrnují také zvyšování povědomí o blockchainu, zlepšování dovedností pracovní síly a podporu vývoje Web3 pro stimulaci ekonomického růstu. I když Pákistán zavedl v roce 2018 zákaz obchodování s kryptoměnami, stále se dostal do Globálního indexu přijetí kryptoměn Chainalysis 2024. Významné množství Pákistánců se obrátilo na digitální aktiva jako na zajištění proti inflaci a měnové nestabilitě.

Více než 60 % z jeho 240 milionů obyvatel je mladších 30 let, Pákistán se pyšní mladou, technologicky zdatnou pracovní silou připravenou na pokrok v blockchainu. PCC rovněž zkoumá příležitosti pro tokenizaci reálných aktiv, vytvoření regulačních sandboxů a zajištění souladu se standardy Finanční akční skupiny (FATF). Po odstranění ze šedého seznamu FATF v roce 2022 však přetrvávají obavy o neregulované výstupy kryptoměn. Saqib zdůraznil důležitost zavedení transparentního regulačního rámce pro prosazování politiky Know Your Customer (KYC) a boje proti praní špinavých peněz (AML) za účelem zmírnění nezákonných finančních toků. Na globální úrovni se regulace kryptoměn vyvíjejí, zejména po nedávném schválení digitálních aktiv Donaldem Trumpem, který zahrnuje plány na strategickou rezervu Bitcoinu financovanou zajištěnými kryptoměnami. Saqib však poukázal na to, že regulační vymáhání v Pákistánu je stále v počátečním stádiu a jakákoliv podobná iniciativa by vyžadovala pečlivý dialog s MMF a FATF, aby se předešlo ekonomickým rizikům.