V nedávném článku v New York Times vyjádřil Dario Amodei, generální ředitel společnosti Anthropic, obavy ohledně návrhu podporovaného republikány, který by na deset let zakázal regulaci AI na úrovni států. Tento moratoriu je součástí širší legislativy na daňové úlevy, kterou podporovala administrativa bývalého prezidenta Trumpa, a jejím cílem je předem zabránit vznikajícím státním snahám o regulaci AI po celých Spojených státech. Amodei kritizoval úplný zákaz jako příliš zjednodušující a nedostatečně citlivý k rychle se vyvíjejícím složitostem AI. Tvrdil, že desetiletý moratorium by nejen omezilo schopnost jednotlivých států inovovat a zodpovědně regulovat AI, ale také by zkomplikovalo tvorbu jednotné národní politiky, která by odpovídala rychle se měnícím technickým a etickým podmínkám. Blokování státům ve vytváření rámců by mohlo neúmyslně zpomalit vývoj pokročilejších a promyšlenějších modelů správy, které jsou klíčové pro efektivní dohled nad AI. Namísto úplného zákazu prosazuje Amodei rozumný přístup zaměřený na federální standardy transparentnosti. Takové standardy by vyžadovaly, aby vývojáři AI odhalovali metody testování a strategie snižování rizik, zejména pokud se týkají národní bezpečnosti. Tato transparentnost má zajistit, že systémy AI budou před nasazením ve veřejných nebo citlivých oblastech důkladně posouzeny z hlediska bezpečnosti a etiky. Amodei zdůraznil, že firmy vyvíjející AI nesou zásadní odpovědnost za zajištění bezpečnosti a spolehlivosti svých modelů před jejich veřejným uvedením. Poukázal, že společnost Anthropic spolu s OpenAI a Google DeepMind již dobrovolně přijaly některé postupy zveřejňování informací o svém interním výzkumu, testování a hodnocení bezpečnosti, což ukazuje jejich odhodlání k odpovědnému rozvoji AI. Nicméně přiznal, že dobrovolná opatření možná časem nebudou stačit, protože se složitost AI modelů zvyšuje a zájmy korporací se mění.

Naznačil, že může být třeba zavést formální legislativu, která by formalizovala principy transparentnosti a odpovědnosti. Bez takových zákonů by mohla motivace firem odklonit se od veřejných zájmů a ohrozit tak etické a bezpečnostní aspekty nasazování AI. Debata o regulaci AI sílí spolu s rychlým technologickým pokrokem a vytváří nové výzvy pro tvůrce politik. Republikány podporované moratoriu se snaží zabránit fragmentaci zákonů na úrovni států, které by mohly komplikovat dodržování norem a inovace. Kritici jako Amodei však varují, že jednotný přístup může přehlédnout složitost a nuansy problémů spojených s AI. Jeho editorial vyzývá k vyváženému regulačnímu rámci, který bude podporovat inovace a zároveň nařizovat transparentnost a bezpečnostní opatření. Tento přístup má umožnit využívání výhod AI bez ohrožení bezpečnosti nebo etiky a odráží širší konsenzus, že spolupráce na federální, státové, průmyslové i veřejné úrovni je nezbytná k tomu, aby se politiky přizpůsobovaly tempu vývoje AI. Tato otázka odráží širší globální dilema: jak řídit disruptivní technologie, jež se vyvíjejí rychleji než legislativa. Flexibilní regulace spojené s proaktivními požadavky na transparentnost by mohly představovat slibnou cestu vpřed. Stručně řečeno, Dario Amodei poukazuje na složitost správy AI a vyzývá politiky, aby přehodnotili rigidní zákazy, které mohou brzdit důležité inovační procesy. Podporou federálně stanovené transparentnosti a odpovědnosti chce jeho postoj podpořit bezpečnější a důvěryhodnější prostředí pro vývoj AI, které bude vyvážit technologický pokrok a společenské blaho.