Na začátku května 2025 si Mark Zuckerberg všiml rostoucí krize osamělosti v Americe, upozornil na alarmující pokles osobních setkání a rostoucý nedůvěru v tradiční instituce. Navrhl, že AI společníci a terapeuti, přizpůsobení individuálním emocionálním potřebám, by mohli nabídnout dostupnější a efektivnější podporu než konvenční metody. Zuckernbergova perspektiva odráží obavy ze zvyšující se izolace, kterou podněcují méně komunitních setkání, slabší vliv náboženských a kulturních institucí a povrchní digitální komunikace. AI společníci by podle něj mohli poskytovat personalizované konverzace, emocionální podporu a terapeutické vedení 24 hodin denně, čímž by mohli kompenzovat nedostatek lidských pečovatelů, terapeutů a společenských prostor. Navzdory tomuto slibu odborníci z oblasti psychologie a neurovědy varují před přílišnou závislostí na AI. Lidské vztahy zahrnují složité emocionální výměny, fyzickou přítomnost a sdílené zážitky, které je AI těžké napodobit. Koncepty jako zrcadlové neurony ilustrují vrozenou schopnost lidí empatie, což je biologický proces obtížně napodobitelný uměle. Navíc zapojení se do reálných sociálních výzev podporuje emocionální růst, odolnost a pocit sounáležitosti – prvky, které kritici tvrdí, že AI interakce nemohou autenticky poskytnout.

Varují, že AI společníci by mohli vytvářet povrchní emocionální spojení, což by mohlo osamělost zhoršovat namísto jejího zmírnění v čase. Existují také obavy, že závislost na AI řešeních by mohla podkopat klíčovou sociální infrastrukturu – komunitní centra, služby duševního zdraví a veřejné shromažďovací prostory, jež jsou nezbytné pro skutečné sociální vazby a podporu. Přesouvání zdrojů na AI by mohlo tyto základní instituce dále oslabit. Úpadek náboženských organizací, které byly kdysi ústřední v podpoře komunitního ducha a smyslu, tento problém dále zhoršuje. Kritici naznačují, že prázdnotu způsobenou úbytkem účasti by měla řešit komunitní činnost, nikoliv technologické náhražky. Ačkoliv uznávají, že Zuckerberg klade správný důraz na osamělost jako naléhavý problém vyžadující inovace, kritici zdůrazňují, že řešení se musí soustředit na oživení lidských vazeb a komunit. Udržitelný pokrok spočívá ve investicích do sociální infrastruktury, duševního zdraví a občanské angažovanosti, přičemž technologie by měly sloužit jako doplňková pomoc, nikoliv jako náhrada za hluboké, vícerozměrné lidské vztahy. Celkově lze říci, že Zuckerbergovy komentáře podnítily důležitou diskusi o složité epidemii osamělosti. AI společníci mají zajímavý potenciál a mohou dočasně poskytnout úlevu, avšak bohatství lidských vztahů je nezaměnitelné. Efektivní řešení izolace vyžaduje prioritizaci posilování lidsky orientovaných institucí a komunit, které budují odolnost, empatii a trvalé sociální sítě podpory.