Generální ředitel Nvidia Jensen Huang veřejně kritizoval americké vývozní kontroly zaměřené na omezení přístupu Číny k pokročilým AI čipům, označujíc tuto politiku za „neúspěšnou“ během svého projevu na konferenci Computex v Taipei. Argumentoval tím, že místo zpomalení technologického pokroku Číny tyto restrikce urychlily domácí vývoj AI čipů, především u společností jako Huawei. Huang uvedl, že podíl Nvidia na trhu špičkových AI čipů v Číně klesl ze zhruba 95 % před čtyřmi lety na současných cca 50 %, především kvůli nárůstu čínsky navržených procesorů podporovaných tamní vládou. Huang dále diskutoval dopad nedávných amerických vývozních kontrol, včetně zákazu na čip H20 od Nvidia — speciálního AI procesoru přizpůsobeného pro Čínu, který Nvidia přiměl k účtování ztráty ve výši 5, 5 miliardy dolarů. Přestože se společnost snažila dodržovat předpisy, čip H20 byl stále zakázán, a Nvidia nemá v plánu vyrábět novou variantu čipu „Hopper“ pro Čínu, protože současná verze už byla výrazně zredukována, aby splnila regulační požadavky. Její poznámky poukazují na složitou dynamiku, kdy americká politika zaměřená na omezení technologických schopností Číny neúmyslně podporuje domácí inovace, čímž snižuje závislost na zahraniční technologií. Tato situace představuje strategické výzvy pro společnosti jako Nvidia, které se potýkají s regulatorními a finančními překážkami při konkurenci na trzích ovlivněných geopolitickým napětím.

Mezitím se čínský domácí průmysl polovodičů rychle rozvíjí a má potenciál přetvořit budoucí globální soupeření. Tyto události zdůrazňují širší obavy týkající se globálních dodavatelských řetězců, vývozních kontrol a závodu o dominanci v AI. Odborníci z průmyslu i tvůrci politik sledují, jak se bude vyvíjet inovace, tržní konkurence a mezinárodní vztahy v této napjaté situaci. Pro Nvidia zůstává klíčovým problémem najít rovnováhu mezi dodržováním amerických předpisů a udržením své konkurenceschopné pozice na globálním trhu AI čipů. Huangova otevřená kritika nabízí zásadní pohled na skutečné důsledky exportních omezení pro nadnárodní korporace a může ovlivnit budoucí diskuse o politikách týkajících se toků technologií mezi USA a Čínou. Stručně řečeno, americké vývozní kontroly zaměřené na omezení přístupu Číny k pokročilým AI čipům Nvidia nesplnily svůj cíl; místo toho urychlily rozvoj čínských AI čipů, zvýšily konkurenci na čínském trhu a způsobily Nvidia značné finanční ztráty. Tato selhání vyvolávají zásadní otázky o efektivitě exportních kontrol jako prostředku technologické izolace v kontextu probíhajícího geopolitického boje o nadvládu v oblasti AI.