Dne 1. července 2025 většinová většina Senátu USA hlasovala 99 ku 1 pro odstranění kontroverzního ustanovení z legislativního balíčku prezidenta Donalda Trumpa, který navrhoval celostátní moratorium na regulaci umělé inteligence na úrovni státu. Toto ustanovení mělo zabránit státům ve tvorbě vlastních pravidel týkajících se AI po dobu až deseti let tím, že propojuje přístup k federální financování broadbandu a AI infrastruktury s dodržováním těchto pravidel. Původně bylo součástí širší snahy o zavedení federálního vedení v oblasti AI, měla podporu od některých technologických lídrů i senátora Teda Cruze, který tvrdil, že odlišné státní regulace by mohly bránit inovacím a oslabit konkurenceschopnost USA na globálním poli AI. Nicméně, rychle se ozvala bipartizanská opozice ze strany státních úředníků a aktivistických skupin, které se obávaly o ztrátu pravomocí států v otázkách správy AI. Mnozí vyzývali Senát, aby podpořil aktivity států a jejich vlastní regulace AI, obzvlášť co se týče ochraně zranitelných skupin, jako jsou děti nebo tvůrci. Senátorky Marsha Blackburn a Maria Cantwell vedly snahu odstranit sporná ustanovení, zdůrazňujíc klíčovou roli, kterou hrají státy při tvorbě politik odpovídajících potřebám jejich komunit. V průběhu debaty navrhl senátor Cruz kompromisní dodatky, které měly zmírnit odpor a zachovat části moratoria, například výjimky na ochranu dětí a zachování práv umělců podle Tennessee ELVIS Act, jež se týká digitálních autorských práv a tvůrčích práv. Přestože byly tyto návrhy předloženy, Cruzovy dodatky nezměnily silný odpor Senátu vůči omezení práva států rozhodovat samostatně. Závěrečné hlasování ukázalo prakticky jednogoré odmítnutí moratoria, když se proti postavilo pouze křeslo senátora Thoma Tilla. Tento výsledek zdůraznil podporu Senátu právům států regulovat vznikající technologie AI a odrážel rostoucí veřejné obavy z rizik spojených s neregulovanou AI. Skupina na ochranu práv dětí Common Sense Media ocenila tento krok a upozornila na význam autonomie států při ochraně mládeže při absenci komplexního federálního zákonodárství v oblasti AI.

Aktivisté upozorňují, že domácí správa AI musí být flexibilní, aby řešila problémy jako ochrana soukromí, algoritmická zaujatost, dezinformace nebo zneužívání tvůrčího obsahu. Tato akce Senátu představuje klíčový bod v rozdělení rolí mezi federálními a státními orgány v regulaci AI. S rychlým pokrokem v této oblasti někteří zákonodárci a aktéři tvrdí, že jednotný federální přístup může být nedostatečný nebo příliš restriktivní. Umožnění státům sloužit jako inovační laboratoře politik umožňuje přizpůsobené a včasné reakce na etické, právní a sociální výzvy spojené s AI. Po hlasování byla legislativní součást Trumpova balíčku upravena v souladu s tímto výsledkem. I nadále se zdůrazňuje závazek k inovacím a vůdčí roli USA v AI, avšak vláda také připouští právo států na dohled nad AI – vyvažujíc ekonomickou konkurenceschopnost s odpovědnou správou. Pozorovatelé uvádějí, že odstranění moratoria by mohlo vést k tvorbě rozrůzněných regulací AI v jednotlivých státech, což by představovalo výzvy pro podniky působící na celostátní úrovni. Nicméně mnoho z nich vítá tuto rozmanitost jako nezbytné experimentování pro efektivní tvorbu politik. Několik států již zavedlo nebo navrhlo zákony týkající se odpovědnosti algoritmů, transparentnosti a ochrany dětí na internetu. Shrnuto, téměř jednomyslné rozhodnutí Senátu o odstranění moratoria na regulaci AI představuje široké uznání důležitosti vedení států v technologickém řízení. Ilustruje konsensus napříč stranami o potřebě uváženého dohledu k zvládnutí rizik AI, zvláště když federální legislativa je stále v počátcích. Debata zdůrazňuje hluboký společenský dopad AI a naléhavost spolupráce a víceúrovňové správy v budoucnosti.