Evropská centrální banka se pouští do významné technologické transformace. Rada guvernérů nedávno schválila dva rozsáhlé projekty zaměřené na začlenění technologie blockchain do systému vypořádání eurových transakcí, což představuje strategický milník v modernizaci finanční infrastruktury Evropské unie. ECB zahajuje svůj blockchainový projekt s iniciativami Pontes a Appia Dne 1. července 2025 Evropská centrální banka oznámila schválení dvou strategických iniciativ na začlenění technologie distribuovaného účetnictví (DLT) do platebních systémů. Tyto projekty si kladou za cíl propojit stávající infrastruktury Eurosystému s inovacemi Web3, přičemž zajišťují zachování centroní autority nad měnou. První iniciativa, nazvaná „Pontes“, má vstoupit do pilotního režimu do třetího čtvrtletí roku 2026. Jejím cílem je propojit platformy DLT—příklady zahrnují decentralizované finance nebo tokenizaci aktiv—se službami TARGET, které v současnosti spravují mezibankové a cenníkové vypořádání v celé Evropě.

Cílem je zabránit tomu, aby se tyto blockchainové platformy rozvíjely izolovaně, a místo toho je integrovat do širší evropské finanční ekosystému. Dále, projekt „Appia“ bude zkoumat způsoby, jak rozšířit kompatibilitu této technologie na mezinárodní přeshraniční transakce, případně zahrnuté další měny a finanční systémy. Tento uvážený, strategický přístup odráží záměr Evropy vyhnout se opakování chyb z minulosti v otázce digitálních technologií. Toto oznámení následuje po testovací fázi probíhající od května do listopadu 2024, přičemž zpráva zveřejněná v úterý zdůrazňuje výhody DLT: snižování nákladů, snižování rizik spojených s vypořádáním a zlepšení efektivity převodů fondů. Strategická reakce na dominanci amerických stablecoinů? Ačkoli se může tato iniciativa jevit především jako technická, ve skutečnosti je součástí širšího globálního měnového soupeření. Zatímco Spojené státy pokračují rychlým tempem v regulaci stablecoinů—podpořené Kongresem a Federálním rezervním systémem—Francouzská banka vydala několik varování. Hlavním problémem je privatizace peněz americkými firmami, jako jsou Circle (USDC) a Tether (USDT), které dohromady představují přes 215 miliard dolarů. V tomto kontextu lze rozhodnutí ECB vyvíjet veřejnou, DLT-kompatibilní infrastrukturu vnímat jako nepřímé protiopatření. Místo zakazování nebo omezení stablecoinů se Evropa snaží poskytnout technologickou a regulatorní alternativu prostřednictvím digitálního eura a kontrolované integrace blockchainu do svých vypořádávacích mechanismů. Tento přístup by umožnil Evropě zachovat si svou měnovou suverenitu a zároveň vybavit se konkurenceschopnými nástroji proti programovatelným a okamžitým finančním inovacím přicházejícím přes Atlantik. Toto rozhodnutí je klíčové, zejména s ohledem na studie ukazující, že 66 % plateb kartou v eurozóně v současnosti spoléhá na infrastruktury mimo Evropu.