Dnešní návštěva bývalého prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Perského zálivu způsobila zásadní posun v americké politice v oblasti umělé inteligence (AI), což umožnilo Spojeným arabským emirátům (SAE) a Saúdské Arábii vystoupit jako noví mocnosti v této oblasti. Jde o jasné strategické přehodnocení americké technologické politiky směrem k Perskému zálivu, které se výrazně odlišuje od opatrného přístupu administrativy Bidena. Během své návštěvy Trump, podpořený předními manažery technologických firem, zajistil vícemilionové dohody, jež těmto zemím umožní přístup k pokročilým AI čipům a technologiím. Předpokládá se, že tyto komponenty posílí technologické schopnosti SAE a Saúdské Arábie a podpoří jejich ambice stát se lídry v oblasti inovací a využívání AI. Tato změna odráží širší strategickou recalibraci USA. Za Bidena byl přístup k Perskému zálivu opatrnější kvůli obavám, že by mohl sloužit jako brána pro čínský přístup k citlivým americkým technologiím, přičemž se kladly důraz na omezení, aby se zabránilo infiltraci protivníků do klíčových sektorů AI.

Naproti tomu politika vedená Trumpem klade důraz na vytváření přímých partnerství se zeměmi Zálivu, aby posílila vedoucí pozici USA v globálním ekosystému AI. David Sacks, jmenovaný Trumpem jako AI koordinátor, tyto dohody ocenil jako strategický průlom, prohlásil, že posílení SAE a Saúdské Arábie rozšiřuje americký vliv v globální AI scéně, podporuje technologickou dominanci a vytváří podmínky pro ekonomický růst a inovace. Vůdci z PZ mají tyto vývojové kroky nadšeně přivítali. S významnými energetickými bohatstvími usilují SAE a Saúdská Arábie o modernizaci a diverzifikaci svých ekonomik mimo ropu a zemní plyn prostřednictvím zavádění pokročilých technologií AI a spoluprací s předními americkými firmami. Tento přístup je v souladu s národními iniciativami, jako je například Saudi Arabia’s Vision 2030, která klade důraz na technologický rozvoj pro udržitelný rozvoj. Na druhé straně však vypukly i kontroverze. Demokraté vyjádřili obavy z nedostatku silných ochranných opatření při převodu těchto technologií AI, varujíc, že nedostatečná bezpečnost by mohla umožnit nepřátelským aktérům přístup k citlivým americkým technologiím přes Záliv, což ohrožuje národní bezpečnost i globální vedení v technologickém vývoji. Současná administrace Bílého domu se snaží nalézt rovnováhu mezi zabezpečením technologií a ekonomickými příležitostmi, přičemž tvrdí, že spolupráce se zeměmi Zálivu může být řízena tak, aby se snížila rizika, aniž by se omezoval inovativní rozvoj či růst. Mezitím někteří představitelé technologického sektoru varují před příliš přísnými pravidly pro export AI technologii, argumentujíc, že excesivní kontroly by mohly oslabit globickou konkurenceschopnost amerických firem a nechtěně poskytnout Číně výhodu tím, že by omezily strategická partnerství amerických společností, čímž by se oslabil jejich postavení v klíčovém boji o vedení v AI. Tato situace svědčí o složité rovnováze mezi národní bezpečností, hospodářskými zájmy a technickým pokrokem, která formuje politiku v oblasti AI. Rozhodnutí vyzbrojit země Zálivu nejmodernějšími AI schopnostmi prostřednictvím obnovení partnerství představuje zásadní posun americké zahraniční a technologické politiky s dalekosáhlými důsledky pro globální rozvoj AI a geopolitickou dynamiku v budoucnu.